Příloha č.1

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

 

  1. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

 

 

1.1.            Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání

 

 

Hodnocení žáků je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení.

Za první pololetí vydává škola výpis vysvědčení ( nevrací se ), za druhé pololetí vysvědčení.

Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm.

 

U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

 

Klasifikace je jednou z forem hodnocení, její výsledky se vyjadřují stanovenou stupnicí. Ve výchovně vzdělávacím procesu se uskutečňuje klasifikace průběžná. Klasifikace souhrnného prospěchu je prováděna na konci každého pololetí a není aritmetickým průměrem průběžné klasifikace.

Při hodnocení žáka klasifikací jsou výsledky vzdělávání a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka.

Klasifikace zahrnuje také ohodnocení píle a přístupu žáka ke vzdělávání i v souvislostech, které mohou ovlivňovat jeho výkon.

 

Chování žáka neovlivňuje klasifikaci výsledků v jednotlivých vyučovacích předmětech.

Při hodnocení, průběžné i celkové klasifikaci je uplatňována přiměřená náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Klasifikační stupeň stanovuje učitel, vyučující příslušný předmět. V předmětu, ve kterém vyučuje více učitelů, určí výsledný klasifikační stupeň příslušní učitelé po vzájemné dohodě.

Ohodnocením výkonu žáka klasifikačním stupněm posuzuje učitel výsledky práce objektivně a přiměřeně náročně.

 

Pro určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Je přihlíženo také k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Přihlíží se i ke snaživosti a pečlivosti žáka, k jeho individuálním schopnostem, dovednostem a zájmům.

Ředitel školy je povinen působit na sjednocování klasifikačních měřítek všech učitelů.

 

Zákonní zástupci žáka jsou o prospěchu žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně, prostřednictvím žákovské knížky. Dále mají možnost využít hovorových – konzultačních hodin, popřípadě třídních schůzek. Před koncem čtvrtletí  jsou informováni také písemně,  formou čtvrtletního hodnocení v žákovské knížce a dále  kdykoliv na požádání a po vzájemné dohodě s vyučujícím.

V případě mimořádného zhoršení prospěchu informuje učitel zákonné zástupce žáka bezprostředně a prokazatelným způsobem. Případy zaostávání žáků v učení se projednávají v pedagogické radě.

 

Žáci školy, kteří po dobu nemoci nejméně tři měsíce před koncem klasifikačního období navštěvovali školu při zdravotnickém zařízení, a byli tam klasifikováni za pololetí ze všech, popřípadě jen z některých předmětů, se po návratu do kmenové školy znovu nezkoušejí a neklasifikují. Jejich klasifikace ze školy při zdravotnickém zařízení v předmětech, ve kterých byli klasifikováni, je závazná. V předmětech, ve kterých nebyli vyučováni, se neklasifikují.

 

Do vyššího ročníku postupuje žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn.

Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku, a na konci druhého pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. 

 

Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do tří pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, žádá u krajského úřadu.

Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do čtrnácti dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

 

 

1.2.            Zásady pro hodnocení chování ve škole

 

 

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě.

Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování a dodržování školního řádu během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování ve škole a při akcích organizovaných školou.

Nedostatky v chování žáků se projednávají v pedagogické radě.

 

Zákonní zástupci žáka jsou o chování žáka informováni třídním učitelem a učiteli jednotlivých předmětů průběžně, prostřednictvím žákovské knížky.  V případě mimořádného porušení školního řádu jsou informováni okamžitě.

 

 

1.3.            Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

 

 

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, kterým se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků. Je prostředkem, jak u žáků navodit či posílit pocit spoluzodpovědnosti za výsledky vzdělávacího procesu.

Prostřednictvím sebehodnocení jsou rozvíjeny všechny klíčové kompetence. Sebehodnocení se týká výsledku, ale i celého procesu učení. Vztahuje se k určitému předem stanoveném nebo dohodnutém úkolu nebo úseku práce, váže se na plánování.

Chybu je třeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Učitelé se o chybách se žáky baví, chyba je důležitý prostředek učení.

Při sebehodnocení se žák snaží popsat, co se mu daří, co mu ještě nejde, a hlavně, jak bude pokračovat dál.

Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.

Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

 

 

 

 

 

 

 

 

  1. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika, včetně předem stanovených kritérií

 

 

2.1.            Stupně hodnocení prospěchu

 

 

Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu :

 

 

1 – výborný

2 – chvalitebný

3 – dobrý

4 – dostatečný

5 – nedostatečný

 

U – uvolněn-   v souladu se Zákonem 561/2004 Sb. - Školský zákon - Par. 50

(2) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího lékaře nebo odborného lékaře. Na první nebo poslední vyučovací hodinu může být žák uvolněn se souhlasem zákonného zástupce bez náhrady.

 

N - nehodnocen-   V  souladu se Zákonem 561/2004 Sb. - Školský zákon -  Par. 52

 (2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

 

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

- předměty s převahou teoretického zaměření

( jazykové, společenskovědní a přírodovědné, matematika )

- předměty s převahou výchovného a uměleckého zaměření

(výtvarná, hudební, tělesná výchova )

- předměty s převahou praktických činností

( pracovní činnosti, provoz domácnosti)

Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu se specifikou daného předmětu a na základě požadavků zpracovaných pro jednotlivé předměty – viz příloha klasifikačního řádu.

 

 

 

 

 

2.2.            Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

– ucelenost, přesnost a trvalost, osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti

– schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

– kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

– aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

– přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

– kvalita výsledků činností

– osvojení účinných metod samostatného studia

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 – výborný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Jeho ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je z pravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

 

Stupeň 3 – dobrý

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností, při řešení teoretických praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

 

Stupeň 4 – dostatečný

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. V ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činností a grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činností a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby a nedostatky nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

 

2.3.            Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

 

Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

– stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

– osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

– poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

– kvalita projevu

– vztah žáka k činnostem a zájem o ně

– estetické vnímání a přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti

– v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 – výborný

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, pně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevu k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák je v činnostech aktivní,  tvořivý, převážně samostatný, na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků osnov. Tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 3 – dobrý

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečně aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 4 – dostatečný

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák je v činnostech  převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

 

 

2.4.            Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

 

Při klasifikaci se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:

– vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem

– osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce

– využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech

– aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech

– organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti

– dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí

– hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci

– obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel

– kvalita výsledů činností

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 – výborný

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech, uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen  meších chyb. Výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál a energie. Vzorně obsluhuje a udržuje  laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktických činnostech. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energií se dopouští malých chyb. S drobnými nedostatky obsluhuje a udržuje  laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje nářadí a měřidla. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 – dobrý

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktických činnostech, kde se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky jeho práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiál a energie. K údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů nářadí a měřidla musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí.

 

Stupeň 4 - dostatečný

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít jen za soustavné pomoci učitele, v praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupu a způsobu práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Méně dbá o přádek na pracovišti a dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti, využívání surovin, materiálů a energií. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktických činnostech. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví, při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energií. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

2.5.            Stupně hodnocení chování

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení :

- stupněm 1 – velmi dobré

- stupněm 2 – uspokojivé

- stupněm 3 – neuspokojivé

 

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování :

 

Stupeň 1 ( velmi dobré )

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští jen ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 

Stupeň 2 ( uspokojivé )

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a ustanoveními školního řádu . Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního  řádu, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes napomenutí  a důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 ( neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

 

 

  1. Způsoby  získávání podkladů pro hodnocení

 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

– soustavným diagnostickým pozorováním žáka

– soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

– různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové a didaktické testy)

– kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami předepsanými učebními osnovami

– analýzou různých činností žáka

– konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby s dalšími odborníky (např. PPP) a rozhovoru se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

Žák prvního až devátého ročníku základní školy musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí, z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období, není přípustné ústně přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z látky celého období. Výjimku tvoří vědomosti nutné k zvládnutí zkoušené látky. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše učení, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa nebo speciálního pedagoga.

 

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, zdůvodňuje ji a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Učitel sděluje žákovi všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, současně i zástupcům žáka prostřednictvím zápisu hodnocení v žákovské knížce. Při hodnocení využívá také sebehodnocení žáka.

 

Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nehromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, trvající déle než 20 minut informuje vyučující žáky předem. O termínu čtvrtletní písemné zkoušky informuje také ostatní vyučující formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu písemnou čtvrtletní zkoušku.

Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také zákonným zástupcům.

Čtvrtletní písemné práce jsou ukládány u jednotlivých vyučujících po dobu celého klasifikačního období a následně jsou předány k archivaci u vedení školy.

 

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

Vyučující zajistí osobně zapsání známek také do katalogových listů žáků a dbá o jejich úplnost. Třídní učitel do katalogových listů také zapisuje udělená výchovná opatření a další potřebné údaje. Třídní učitel také zajistí elektronické zadání hodnocení žáků do školní matriky.

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden. Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí. Učitel klasifikuje jen probrané učivo. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva.

Prověřování znalostí se provádí až po dostatečném procvičení učiva.

 

Třídní učitelé (popř. výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučeními pedagogicko psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

 

  1. Komisionální a opravné zkoušky

 

Komisionální zkouška

 

se koná tehdy, má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí nebo při konání opravné zkoušky.

Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy, v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

Komise je tříčlenná a tvoří ji:

– předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, jiný pedagogický pracovník školy jmenovaný krajským úřadem

– zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, případně jiný vyučující daného předmětu.

– přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti.

Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním a vyjádří jej stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi  vydá nové vysvědčení. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení.

O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu.

Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. Konkrétní rozsah a obsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školní vzdělávacím programem.

 

Opravnou zkoušku

 

konají žáci, kteří mají nejvýše dvě nedostatečné z povinných předmětů a zároveň dosud neopakovali ročník na daném stupni základní školy nebo žáci devátého ročníku, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných  předmětů.

Opravné zkoušky žáci nekonají, jestliže neprospěli z předmětu s výchovným zaměřením.

Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku. Termín opravných zkoušek a konzultací žáků s příslušnými pedagogickými pracovníky stanoví ředitel školy na pedagogické radě. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu vykonání nedostaví, neprospěl.

Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky ,a to nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popř. znovu do devátého ročníku.

 

 

 

 

Školní řád a jeho přílohy:

-          příloha č. 1 – klasifikační řád

-          příloha č. 2 – kritéria pro hodnocení žáků v jednotlivých předmětech 

-          příloha č. 3  - hodnocení žáků se SPU a podmínky pro odložení klasifikace  

byl projednán na pedagogické radě dne 30. října 2014 a vstupuje tím v platnost

 

Mgr. Miroslav Sláma v. r.  ředitel školy