Dějepisná exkurze Osvětim 2022, 9. A a B

Cesta do Osvětimi očima žáků 

V pondělí 10. října jsme vyjeli se školou do koncentračních táborů Osvětim a Březinka. Tuto možnost měly 9. třídy A a B.

Vyjížděli jsme brzy ráno. Cesta autobusem do Osvětimi trvala kolem čtyř hodin. Po příjezdu u hlavní brány nám učitelé rozdali vstupenky a rozdělili do dvou skupin. Vešli jsme dovnitř kontrolní bránou, dostali jsme sluchátka, abychom více rozuměli tomu, co nám česky mluvící průvodce říká. Každá skupina dostala vlastní paní, která vyprávěla o tom, jak to měli lidé, kteří byli uvězněni a terorizováni v koncentračním táboře, velice těžké. 

Nacisté v tomto táboře uvěznili kolem 25 miliónů lidí z toho několik miliónů Židů. Židé byli přivezeni do tábora vlakem, aniž by věděli, že jdou do plynu a podobných zařízení, kde budou zabiti. Tito lidé jeli do Osvětimi bez větších obav, protože nevěděli, kam jedou a mysleli si úplně něco jiného. Vlakem jeli přibližně 5 dní a to bez pití, bez jídla, takže není divu, že většina lidí byla totálně vyčerpaná a některé děti zahynuly už během jízdy.

Jakmile vystoupili z vlaku, nacisté jim přidělili oblečení, obuv, byli důkladně prohlédnuti a vlasy jim ostříhali nakrátko. Tyto vlasy se používaly dále, aby měli nacisté peníze. K jídlu dostávali např. bezmasé polévky a něco, co jen zdálky připomínalo kávu.

Některé dospělé ženy vážily jen 30 kg. Děti šly rovnou do plynu a dvojčata sloužila k lékařským experimentům. Vězni spávali na postelích po dvaceti, aby ušetřili místo. Věznění lidé měli nemoci a vši. Skoro nikomu se z tábora nepodařilo uprchnout. Podařilo se to jenom pár jedincům.

Jedna spalovací pec mohla spálit až 350 těl denně, další lidé se spalovali v plynových komorách. 

Průvodkyně nám vyprávěla smutné příběhy jednotlivých lidí. Občas mi při tom bylo až k pláči, protože vidět ty lidi na obrazech a v duchu si říkat, že trpěli, je smutné. Šli jsme po jedné chodbě a po celých stěnách byly fotky nejvýznamnějších lidí v rámečcích. Bylo jich opravdu hodně. V jedné z budov byly pozůstatky lidí. Přibližně 7 tun vlasů, které jim holili při příjezdu. Několik set kufrů, se kterými jezdili. Boty, které vypadaly opravdu hrozně. Dále byly na chodbách pověšeny obrazy lidí a z toho byly asi 3 obrazy, na kterých byly vyhublé ženy. Podívaná  to byla opravdu hrozná a smutná. Lidé tam opravdu trpěli a nejvíce děti. 

O holocaustu jsme již mnohé věděli z dějepisu, ale vlastní zkušenost překonala historické informace. Uvědomili jsme si, jak tenká je hranice mezi životem a smrtí a jak málo nám stačí ke štěstí. Uctili jsme místa, kde skončil život mnoha nevinných a doufáme, že něco tak hrůzného, jako byl holocaust, se již nikdy nebude opakovat.

Další komentáře studentů.....

V pondělí 10.října 2022 jsme navštívili koncentrační tábor v Osvětimi. Cesta trvala 3 hodiny a v autobuse jsme si pustili dokument ohledně této tématiky. Výlet měl dvě části a každá část měla kolem hodiny a půl. Byl to super výlet a velice zajímavý. Tereza 9.A

Dojeli jsme do první části výletu do Osvětimi. Prošli jsme kontrolou a potom jsme si vzali sluchátka. Anna 9.A

Paní průvodkyně nám povídala, co se v jaké místnosti dělo. Popsala nám tehdejší životy zdejších lidí. Adéla 9.A

Uvnitř jsme viděli vlasy a boty vězňů. Bylo to drsné.. Dana 9.A

Vězni byli za maličkosti v táboře trestáni velmi tvrdými tresty nebo dokonce i rovnou zabiti. Například jen za pokus o sehnání jídla byli zavíráni do malých místností a trápeni. Veronika 9.A

Bylo to velmi emoční, nedokázala jsem pochopit, jak by to někdo mohl udělat. Navštívili jsme dva pracovní tábory, jeden pracovní a jeden vyhlazovací.

nepodepsaný autor 9.A

Židé a Romové byly pronásledováni a většina skončila v plynových komorách. V Osvětimi zemřelo asi 1,5 milionu lidí. Stříhaly se jim vlasy a zabavovaly věci. Julie 9.A  

Navštívili jsme i druhou část - Březinku, která sloužila především k vyhlazování vězňů. Nikola 9.A